Fyzikální energie vodních procedur – tepelná energie

Půjdeme-li se koupat do přirozeného prostředí, bude až na výjimky termálních lázeň z nás teplo odebírat. Přírodní vody jsou převážnou měrou chladnější než je teplota lidského těla ( 36,5 °C) a teplo z lidského organizmu je odebíráno (negativní tepelná bilance). Něco jiného je to u umělých koupelí, které jsou předmětem našeho zájmu. Zde můžeme pracovat s koupelemi s teplotou vyšší než je teplota lidského těla a teplo je tělu předáváno (pozitivní tepelná bilance). Některé procedury a terapie využívají obou energetických postupů, tj. střídání teplé a studené lázně. Podívejme se, co to s naším organizmem může provádět.

 

Vliv teplotních procedur na lidský organizmus

Lidská kůže bělocha je orgán bohatý na receptory chladu, kterých má 250.000 až 300.000, a na receptory tepla, kterých má kolem 25 – 30.000. Tak veliký nepoměr termoreceptorů ve prospěch vnímání chladu svědčí o tom, že zvýšená citlivost na změny teploty směrem k nízkým teplotám pod tělesnou teplotu 37,4°C jádra těla a pod 35-32°C na kůži těla, má pro život jedince vysokou biologickou informační hodnotu. Člověk se historicky (genetická výbava) daleko více a s vyšším rizikem setkává s nízkými teplotami ohrožující jeho život. Na prudké ochlazení celého těla reaguje lidské tělo stresovou odpovědí s aktivací osy hypotalamus – hypofýza (CNS) – štítná žláza – nadledvinky. Teplotní výkyv v jádru těla může mít pro člověka fatální následky. Krátkodobé působení tepelné energie, a to jak pozitivní, tak negativní, může mít na organizmus ale stimulující účinek, a to při celotělovém nebo i při lokálním působení v rámci léčebných terapií. 

Teplotní podněty při léčebných terapiích a wellness procedurách

– Vyrovnávání přechodného deficitu tepla po pobytu v prostředí s negativní tepelnou energií
– Dosažení prohřátí až přehřátí organizmu pro stimulaci obranného reflexu
– Dosažení ochlazení organizmu pro stimulaci obranného reflexu
– Dosažení ochlazení organizmu při horečnatých stavech přehřívání organizmu
– Adaptace na vlivy a výkyvy tepla a chladu, pro úpravu termoregulačních schopností těla (střídání procedur tepelných a chladových).
– Zvýšení nebo snížení lokální teploty (hyperémie, reflexní vazby). 
– Zvýšení kondice, (chladové impulzy způsobují zvýšení svalového výkonu).
– Celotělové chladové terapie pro získání vyšší nespecifické odolnosti vůči stresorům zvýšení imunity, psychické a sociální zátěže
– Prohřátí před masáží nebo jinou vodní procedurou či hydrokinezioterapií

Termální lázně a koupele

Teplotní lázeň s pozitivní tepelnou energií můžeme aplikovat pomocí lokálních – končetinových vaniček, celotělových lázní ve vanách (teplota 36 až 42 °C), tepelných zábalech, teplou sprchou, parními kabinami (nosným médiem je pára 40 až 50°C), saunovými kabinami (nosným médiem je vzduch 80 až 100 °C) či infrazářiči (nosným médiem je elektromagnetické vlnění – „mikrovlny“).

U koupele teploty 37°C se nezvyšuje teplota jádra těla. U koupele o teplotě 38°C se do 10 minut ohřeje jádro těla na 37,5°C, přechodně se dostavuje urychlení tepové frekvence, krevní tlak při vazodilataci cév na povrchu těla klesá. Tato koupel je vhodná před masáží, před strečinkem s uvolněním šlach a vytahováním zkrácených svalů. Koupel teploty 39°C do několika minut se zvýší teplota jádra těla na 37,8°C. Přechodně se zvýší krevní tlak, potom poklesá, je vyšší tepová frekvence a dechová frekvence, nastupuje pocení na čele a ve vlasech jako ochlazovací mechanizmus těla. 

Koupele o teplotě 40 – 42°C kladou vysoké nároky na kardiovaskulární systém. Vzestup krevního tlaku na hodnoty 140-160mmHg/ diastola k 90mmHg., minutový objem srdce stoupá na 200 % klidového výkonu. Je tachykardie až 140-170 tepů/min, urychlené dýchání a zvyšuje se spotřeba kyslíku o 20%. Nastává značné pocení, jádro se ohřívá na 38,3°C velmi rychle. Je výrazná vazodilatace cév kůže a podkoží. Nikdy neprovádíme tento typ koupele po jídle, hrozí kolaps !!

Studené lázně a koupele

Studené lázně s negativní energií můžeme aplikovat pomocí lokálních – končetinových vaniček, celotělových lázní ve vanách či ochlazovacích bazénech (teplota 5 až 15 °C), studených a ledových zábalech, studenou sprchou, skotskými střiky, ledovými kabinami (-5 až – 15°C), kryokomorami (- 100 až – 160 °C) 

Koupel o teplotě 25°C vede k poklesu tělesné teploty o 1°C do 7 minut, v koupeli o teplotě 15°C se sníží rychleji – do 5 minut. V chladu se zvyšuje krevní tlak systolický i diastolický, stimuluje se stresová endokrinní osa (mozek – tj.hypofýza – nadledvinky) a imunitní systém. Studené celotělové koupele se v současnosti používají jen v kombinaci s předchozím předehřátím v sauně. Opakováním 2x týdně po dobu 3 měsíců a pak alespoň 1 x / 2 – 3 týdny se udržuje nabytá odolnost na chlad, zvýšená imunita na všechny stresy, celková psychomotorická výkonnost. Po ukončení opakování procesů se odolnost vytrácí. Studené koupele jsou součástí systémů Priessnitzových

Střídavé (studené / teplé) lázně a koupele

Střídáním teplé a studené lázně probíhá u Kneipovy lázně (šlapaček), kde je jedna vanička vždy teplá a druhá studená a postupně se mezi nimi přechází, nebo v procesech saunování, kde se střídá proces intenzivního prohřátí v saunové kabině s intenzivním ochlazením ve sprše a případně v ochlazovacím bazénku. Střídání teplé a studené dobře dosáhneme i ve sprchách, kde teplotu vody můžeme nastavovat.
Vliv tepelné energie na organizmus můžeme zintenzivnit doplněním lázně ve vanách o prvky kinetické energie proudící vody , tj. přidáním podvodní nebo perličkové masáže. 

Použitá literatura:
Vodní procedury ve wellness – Palestra skriptum – Vacková, Šmíd, Andělová, Jandová ISBN 978-80-87723-01-2